Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Dvořáková, Kateřina ; Hoffmann, David (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Řešené území zahrnuje nárožní část městského bloku vymezeného ulicemi Brabansko – Malá Dlážka na pozemcích s p.č. 4382, 4379, 4378, 4380. Od historického jádra je odděleno vodotečí řeky Bečvy a nábřežní městskou komunikací. Smíšené funkční využití kombinuje veřejnou vybavenost a bydlení. Objekt je přístupný hlavním vstupem z nábřežní ulice Brabansko, parkovací stání a zásobování vjezdem do dvora z veřejné komunikace Malá Dlážka. První 3 podlaží slouží jako pronajímatelné prostory, které lze díky zvolenému konstrukčnímu systému volně rozdělovat. 4-6 NP jsou určeny pro byty 2+kk a 3+kk, 7-10 NP byty 4+kk. Urbanistická situace: Roztříštěnost okolní zástavby půdorysně i výškově, nedůslednost držení uličních čar, absence regulačního plánu, polyfunkčnost, specifika nábřeží uzavřeného z jedné strany Koncept a řešení: Určující prvky, které pozorovatel vnímá nejintenzivněji: klidné místo s pohybem převážně pěších; řeka - imprese - střídání nálad během dne, odrazy vody; slunce z jihu. Projevují se zde dva odlišné úhly pohledu: pohled přes řeku - vnímaný v kontextu dvou sousedních budov - linearita, uklidněná hmota; pohled zblízka - výrazová pestrost okolních objektů umožňuje kreativnější přístup ve hmotě a detailu; Hmota navazuje na římsy sousedního objektu a z horizontální hmoty volně přechází do vertikální. Tvarově se inspiruje lodí, nároží symbolizuje zvedlý kýl. Čistý hranol nárožní věže byl ve dvou směrech seříznut, seříznutí není přes řeku patrné, nenarušuje tedy klidný pohled na celé nábřeží, hranění se projevuje nejvíce z boků z bezprostřední blízkosti, kde dává místu nový charakter. Řez funguje jako optický klam, narušení svislice mate pozorovatele, ve srovnání s hranolem stejné podlažní plochy působí subtilněji, navíc převislá hmota využívá prostor nad chodníkem. Uvolněné nároží zachovává rozhledový úhel z výjezdové komunikace a vytváří důstojný předvstupní prostor, z něhož jsou vstupy do provozů v 1.NP, ke schodišti do provozů ve 2. a 3. NP a přes spojovací krček k parkovacím zakladačům a centrálnímu schodišti vedoucímu od podzemních garáží skrz celou obytnou věž. Provoz v budově je bezbariérový. Dům využívá atraktivních výhledů. Uskočením hmoty ve 3. NP vznikají terasy – doplňkové prostory pro kanceláře, z bytů jsou výhledy podpořeny četnými prosklenými plochami. Fasáda směrem k řece vychází z rastru a proporcí oken sousedních objektů, rastr zkosených řezaných ploch je hustší. To představuje druhý optický klam – jemnější měřítko, při kterém se tyto části zdají z čelního pohledu hlubší. Barevné řešení inspiračně vychází z odlesků vody a používá tři materiály různých intenzit odrazu: sklo, tvrzené smaltované tmavošedé sklo a hliníkové panely modrého metalického odrazu. Plášť tak každou denní dobu mění své barevné variance. Variantní řešení nahrazuje smaltované skleněné části fotovoltaickými panely. Konstrukce kombinuje skelet a stěnový systém, oboje ŽB monolit, podzemní podlaží je řešeno jako tuhá vana z vodostavebního betonu, která odolává tlakům vody i půdy. Fasáda kombinuje omítku (ze dvora) a lehký obvodový plášť od řeky – ocelové sloupky zavěšené na ŽB stropních deskách. Bude provedena přeložka části stávajícího parovodu. Parkovací stání pro nebytové prostory zabezpečují vertikální nezávislé zakladače pro 2 auta + 2stání pro invalidy, celkem 36 stání. Parkovací plocha pro byty je kryta v 1PP, ze dvora přístupna výtahem, celkem 14 stání.
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Dvořáková, Kateřina ; Hoffmann, David (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Řešené území zahrnuje nárožní část městského bloku vymezeného ulicemi Brabansko – Malá Dlážka na pozemcích s p.č. 4382, 4379, 4378, 4380. Od historického jádra je odděleno vodotečí řeky Bečvy a nábřežní městskou komunikací. Smíšené funkční využití kombinuje veřejnou vybavenost a bydlení. Objekt je přístupný hlavním vstupem z nábřežní ulice Brabansko, parkovací stání a zásobování vjezdem do dvora z veřejné komunikace Malá Dlážka. První 3 podlaží slouží jako pronajímatelné prostory, které lze díky zvolenému konstrukčnímu systému volně rozdělovat. 4-6 NP jsou určeny pro byty 2+kk a 3+kk, 7-10 NP byty 4+kk. Urbanistická situace: Roztříštěnost okolní zástavby půdorysně i výškově, nedůslednost držení uličních čar, absence regulačního plánu, polyfunkčnost, specifika nábřeží uzavřeného z jedné strany Koncept a řešení: Určující prvky, které pozorovatel vnímá nejintenzivněji: klidné místo s pohybem převážně pěších; řeka - imprese - střídání nálad během dne, odrazy vody; slunce z jihu. Projevují se zde dva odlišné úhly pohledu: pohled přes řeku - vnímaný v kontextu dvou sousedních budov - linearita, uklidněná hmota; pohled zblízka - výrazová pestrost okolních objektů umožňuje kreativnější přístup ve hmotě a detailu; Hmota navazuje na římsy sousedního objektu a z horizontální hmoty volně přechází do vertikální. Tvarově se inspiruje lodí, nároží symbolizuje zvedlý kýl. Čistý hranol nárožní věže byl ve dvou směrech seříznut, seříznutí není přes řeku patrné, nenarušuje tedy klidný pohled na celé nábřeží, hranění se projevuje nejvíce z boků z bezprostřední blízkosti, kde dává místu nový charakter. Řez funguje jako optický klam, narušení svislice mate pozorovatele, ve srovnání s hranolem stejné podlažní plochy působí subtilněji, navíc převislá hmota využívá prostor nad chodníkem. Uvolněné nároží zachovává rozhledový úhel z výjezdové komunikace a vytváří důstojný předvstupní prostor, z něhož jsou vstupy do provozů v 1.NP, ke schodišti do provozů ve 2. a 3. NP a přes spojovací krček k parkovacím zakladačům a centrálnímu schodišti vedoucímu od podzemních garáží skrz celou obytnou věž. Provoz v budově je bezbariérový. Dům využívá atraktivních výhledů. Uskočením hmoty ve 3. NP vznikají terasy – doplňkové prostory pro kanceláře, z bytů jsou výhledy podpořeny četnými prosklenými plochami. Fasáda směrem k řece vychází z rastru a proporcí oken sousedních objektů, rastr zkosených řezaných ploch je hustší. To představuje druhý optický klam – jemnější měřítko, při kterém se tyto části zdají z čelního pohledu hlubší. Barevné řešení inspiračně vychází z odlesků vody a používá tři materiály různých intenzit odrazu: sklo, tvrzené smaltované tmavošedé sklo a hliníkové panely modrého metalického odrazu. Plášť tak každou denní dobu mění své barevné variance. Variantní řešení nahrazuje smaltované skleněné části fotovoltaickými panely. Konstrukce kombinuje skelet a stěnový systém, oboje ŽB monolit, podzemní podlaží je řešeno jako tuhá vana z vodostavebního betonu, která odolává tlakům vody i půdy. Fasáda kombinuje omítku (ze dvora) a lehký obvodový plášť od řeky – ocelové sloupky zavěšené na ŽB stropních deskách. Bude provedena přeložka části stávajícího parovodu. Parkovací stání pro nebytové prostory zabezpečují vertikální nezávislé zakladače pro 2 auta + 2stání pro invalidy, celkem 36 stání. Parkovací plocha pro byty je kryta v 1PP, ze dvora přístupna výtahem, celkem 14 stání.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.